9. 12. 2010

Misie bez konverze

Vložil hippo, 9. Prosinec 2010 - 19:50
Rád bych vřele doporučil ke čtení a diskusi dopis bratra Johna Martina Sahadžánandy z křesťanského ášramu v jihoindickém Tamilnádu, dostupný na www.dingir.cz/misie_bez_konverze.shtml. Sám mám o jeho pojetí křesťanství a mezináboženských vztahů určité pochybnosti (zdá se mi, že ve snaze vyhnout se Scyle exklusivismu směřuje k Charybdě pluralismu), ale s jeho základní intuicí se ztotožňuji: "Měli bychom si uvědomit, že k Bohu vede jediná cesta - konverze odehrávající se hluboko v naší duši, skrze niž očistíme své já (ego) a vzdáme se ho ve prospěch Boha, takže se toto já (ego) stane Božím nástrojem. Každé náboženství nabízí unikátní způsob, jak této vnitřní konverze docílit, a ani křesťanství není proto výjimkou. Potíž je v tom, že každé náboženství může vytvářet jemné náboženské ego namísto toho, aby od něj lidi osvobozovalo."  Neměl by smysl mezináboženského dialogu spočívat právě ve vzájemném pomáhání si na cestě od ideologií k víře, na cestě od náboženskoideologického posilování svého ega k osvobozování se od egocentrismu?

3. 11. 2010

Ekumenismus a mezináboženský dialog

Vložil hippo, 3. Listopad 2010 - 14:04
Hans Küng kdysi prohlásil, že v mezináboženském dialogu jsme dnes tam, kde jsme v ekumenickém dialogu byli před několika desetiletími. Tento výrok mne poněkud zarazil samozřejmostí, s jakou se v něm staví do jedné roviny dva na první pohled velmi odlišné fenomény. Ekumenismus a mezináboženský dialog se přece zásadně liší svými cíli: cílem ekumenického dialogu je (znovu)sjednocení katolíků, pravoslavných a protestantů, zatímco cílem mezináboženského dialogu absolutně není „sjednocení“ křesťanů, buddhistů, muslimů a dalších do nějakého „supernáboženství“.

20. 10. 2010

Mezináboženský dialog probíhající mezi římskokatolickou církví a hnutím Hare Kršna

Vložil hippo, 20. Říjen 2010 - 10:00
Znovu vyvěšuji příspěvek Lukáše Prskavce, při předchozím vyvěšení poznamenaný (i mým pochybením) diskusí, která s jeho obsahem nesouvisela.
Při psaní mé diplomové práce která se zabývá mezináboženským dialogem probíhajícím mezi hnutím Haré Kršna a římskokatolickou církví jsem narazil na několik věcí, o které bych se s vámi rád podělil.
Jednak jde o to, že v Nostra Aetate, čl. 2 (jeden z dokumentů II. Vatikánského koncilu) nalezneme: „Proto církev nabádá své věřící, aby s rozvážností a láskou, prostřednictvím dialogu a spolupráce se stoupenci jiných náboženství uznávali, chránili a podporovali duchovní a mravní dobro i společensko-kulturní hodnoty, které u nich jsou, a přitom aby svědčili o křesťanské víře a životě.“

Postoje českých křesťanů k holocaustu

Vložil hippo, 20. Říjen 2010 - 9:54
Tento článek je druhou, rozšířenou písemnou verzí mé přednášky na XX. ročníku Letní filosofické školy v Sázavě ze dne 4. července 2010. Rád bych jej na úvod doplnil i krátkou osobní poznámkou: Patřím ke křesťanům, kteří nesou s bolestí skutečnost, že se u některých svých bratří a sester ve víře (včetně svých nejbližších) setkávají s protižidovskými postoji. (Při poslouchání příspěvku doc. Flosse při diskusi na Sázavě mne dojalo zjištění, že s touto zkušeností nejsem zdaleka sám…) Jakékoliv protižidovské nebo i jen k židovství lhostejné křesťanství vnímám jako křesťanství neúplné a zmrzačené, jako křesťanství odřezávající se od svých vlastních kořenů. Pokládám za tragické, že s takto pochroumanou podobou křesťanské víry se v církevních dějinách setkáváme prakticky neustále – od církevních otců přes reformátory 16. století až po křesťanské myslitele a umělce 20. století. A obávám se, že křesťané typu Jana Zlatoústého, Martina Luthera či Gilberta Keitha Chestertona si zahrávali „s ohněm, který nakonec zapaloval pece v Osvětimi“… (1) Myslím, že většina historických selhání, ke kterým v dějinách křesťanství došlo, souvisí se skutečností, že se křesťané dostali do rozporu se svými židovskými kořeny.

5. 10. 2010

Kodex diskutujících



  • Diskuse na těchto stránkách je nedílnou součástí původního záměru a je vítána. Prosíme každého kdo má co říct ostatním, aby nelitoval času a námahy a sdělil se, buď to formou článku či postřehu zaslaného mailem nebo formou příspěvku pod článkem. 
  • Diskuse na těchto stránkách slouží k výměně názorů, zkušeností a informací v duchu dialogu. Není nutné s nikým souhlasit, nesouhlas je však nutné vyjadřovat způsobem který neukončuje dialog.
  • Diskuse není určena k vzájemnému napadání, boji a potírání jiných názorů, konfesí, věrouk a osobních preferencí.Budou smazány diskusní příspěvky které:

  • - jakýmkoliv způsobem porušují zákony ČR nebo zákony země, v níž se diskutující momentálně nachází
  • - snaží se urážet, pomlouvat či vyhrožovat komukoli násilím
  • - podněcují nenávist k jednotlivcům nebo skupinám obyvatel, zejména na základě národnostní, rasové nebo náboženské příslušnosti
  • - bezohledně urážejí nebo vulgárně napadají to, co je pro ostatní posvátné
  • - jsou vulgární nebo obscénní obecně
  • - nemají žádný vztah k tématu a slouží jen pro sebeprezentaci

  • Toto se nevztahuje na příspěvky, které jsou polemické a prezentují názory  protikladné  hlavnímu článku, pokud mají formu neodporující výše vypsaným pravidlům, zejména jsou-li podložené.
    Nebudou trpěny příspěvky které jsou záměrně bezohledné a agresivní bez ohledu na to jestli autor nepoužívá vulgární slova nebo je nahrazuje  tečkami a hvězdičkami.
  • Pravidla publikování v tomto publikačním prostoru určují ti, kteří jej vytvořili.Pokud tyto pravidla někomu nevyhovují, nechť publikuje jinde. Pokud někomu vyhovují, je vítán.

13. 9. 2010

Pokud ta "mešita" nebude postavena, tato země už není Amerika

Vložil petr klásek, 13. Září 2010 - 21:38
 "Budoucnosti! Nikdy nebudete vědět, kolik úsilí to stálo tuto Generaci, aby zachránila vaši Svobodu! Doufám, že jí dobře využijete! Pokud ne, budu se kát na Nebesích, že jsem se tolik Snažil, abych vám ji zachoval."
John Adams (1735-1826)
Jsem proti stavbě "mešity" dva bloky od místa, kde stávalo Světové obchodní centrum,
Chci, aby byla postavena přímo na tom místě, kde stálo WTC. Michael Moore

Měli bychom spolu zpívat

Vložil hippo, 13. Září 2010 - 8:09
Název tohoto článku si vypůjčuji z titulku rozhovoru s rabínem Shumi Berkowitzem, který vyšel v Křesťanské revui č.5/2008. Rabín Berkowitz v něm říká: „Myslím, že křesťané a Židé by spolu měli zpívat. Zpěv je vedle vyprávění příběhů nejryzejším projevem chasidské tradice. Když zpíváme, říkají chasidé, nemůžeme si zároveň  nadávat. Když spolu řečníme, jsou to jen slova jedno přes druhé, když spolu zpíváme, rozezní se harmonie…“

11. 9. 2010

Význam mezináboženského dialogu v multikulturní společnosti

Vložil petr klásek, 11. Září 2010 - 18:48
Moravská zemská knihovna,  Brno 15.12.2009
 V prosinci minulého roku proběhla panelové diskuse na téma uvedené v titulku. Diskutovali místopředseda Křesťanských demokratů David Macek, pražský imám Emir Omič, senátor Jaromír Štětina a moje maličkost. Rozpravu moderoval komentátor deníku MF Dnes Martin Komárek.V sále bylo kolem 80 lidí. Některé příspěvky ze strany publika byly dost útočné. Diskuse však byla rozkrývající a velmi zajímavá. David Macek se v závěru osobně šel omluvit české muslimce kterou urazil, když o muslimech mluvil jako o hostech s omezenými právy.

27. 7. 2010

Ortodoxní Žid o křížích ve školách, toleranci a mezináboženských vztazích

Vložil hippo, 27. Červenec 2010 - 13:33
Evropský soud pro lidská práva loni rozhodl, že italské školy mají ze tříd odstranit kříže, které podle něj porušují práva dětí, nevyznávajících křesťanskou víru, a odporují „výchovné pluralitě, která je podstatná pro zachování demokratické společnosti“. (1) Italové se tomuto rozsudku brání s poukazem na to, že kříž je symbolem jejich národní a kulturní tradice. (2) Ortodoxní Žid Joseph Weiler, profesor evropského práva v New Yorku, nyní v rozhovoru s vatikánským rozhlasem zdůraznil, že tato argumentace je chybná, protože kříž je třeba hájit jako náboženský symbol: „Je třeba se bezpodmínečně bránit proti zásadě, podle níž jsou náboženské symboly nepřípustné. Pokud mají kříže viset ve veřejných budovách jen z kulturních důvodů, pak si katolíci dávají vlastní branku.“ (3) Weiler dále konstatoval, že školy založené na ideologii nepřipouštějící náboženské symboly děti pluralitě rozhodně nenaučí…

5. 7. 2010

ALOIS MUSIL – KNĚZ OLOMOUCKÉ ARCIDIECÉZE

Vložil petr klásek, 5. Červenec 2010 - 15:06

Napsal: Jaroslav Franc

   Josef Havelka, Antonín Novotný, Emilie Nosálová, Soused, Strýček, aš-šejch Músa ar-Rwejli, Alois Musil. Muž mnoha jmen a mnoha tváří a také mnoha povolání. Podle jeho vlastních slov napsaných na sklonku života především: starý kněz olomoucké arcidiecéze.To byl Alois Musil, který publikoval některé svoje texty pod zmíněnými pseudonymy a který byl v arabské poušti známý a dodnes je v obecném povědomí jako autorita pod jménem šejch (tedy náčelník) Músa beduínského kmene Rwala.

24. 6. 2010

Židovství a "křesťanská Bible"

Vložil hippo, 24. Červen 2010 - 12:24
Tak jako každý rok, i letos se začátkem července chystám na Letní filosofickou školu na Sázavě. Ve dnech 3.–6. 7. 2010 tam proběhne blok přednášek a diskusí věnovaných vztahům mezi židovstvím a křesťanstvím. Tomuto tématu jsem se zatím věnoval spíš z pohledu historika (na těchto stránkách letos v článku „Řím a Židé“). Dnes bych se však chtěl v kontextu křesťansko-židovských vztahů zamýšlet nad Biblí, resp. nad dokumentem Papežské biblické komise „Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli“. (1)

21. 3. 2010

U2 a mezináboženský dialog

Vložil hippo, 21. Březen 2010 - 23:50
Spojení mezi rockovou hudbou a mezináboženským dialogem může být pro mnohé překvapivé. U irských U2, patrně nejslavnější rockové skupiny posledních desetiletí, však toto spojení bezpochyby existuje. Rád bych to ukázal na dvou jejich písních - „One“ a „Love and Peace or Else“. Obě tyto písně se dají chápat jako milostné a zároveň jako mezináboženské. Vztahy mezi různými náboženstvími a zejména mezi Židy, křesťany a muslimy jsou v nich přirovnávány ke vztahům mezi mužem a ženou.
Zcela zřejmé je to u slavné písně „One“ („Jeden“ nebo „Jedno“).  Její hlavní verš říká: „Jsme jedno, ale nejsme stejní.“ O muži a ženě v manželství platí, že „již nejsou dva, ale jeden“ (1), nicméně nejsou stejní. Něco podobného by se dalo říci i o věřících různých monoteistických náboženství, kteří jsou „jedno“ v tom, že všichni vyznávají jediného Boha, ale nejsou stejní.

28. 1. 2010

Země hojnosti

Vložil petr klásek, 28. Leden 2010 - 21:46
Před nedávnem jsem objevil film Wima Wenderse Land of Plenty, který mi přišel natolik vyjímečný, že ho zde chci zvlášť zmínit.
Děj filmu se odehrává několik let po událostech 11.září v USA. Přestože se celý k této události vztahuje, dějiště katastrofy uvidíte až v posledním záběru. I když se v ději střílí a jeden z hlavních hrdinů je ozbrojený, bývalý profesionální voják, toto drama není o akci a střelbě :o). Je to především o atmosféře doby a lidském prožívání dvou hlavních protagonistů: jemné a empatické dívky, křesťanky a bývalé misionářky a jejího strýce, paranoidního amerického vlastence a amatérského zpravodajce. A taky o tom, že všechno je jinak než na počátku vypadalo...

27. 1. 2010

Řím a Židé

Vložil hippo, 27. Leden 2010 - 11:56
Motto:
„Má babička jednou prohlásila, že papež je králem všech Židů.“
Bob Dylan (1)

Papež Benedikt XVI. má v mezináboženském a konkrétně v křesťansko-židovském dialogu svůj styl, který mnohým připadá problematický. Některým se dokonce zdá, že snad z jeho strany ani o žádný dialog v pravém slova smyslu nejde...