Lukáš Prskavec
Dnes bych se s vámi velmi rád podělil o své zážitky a dojmy z konference Rethinking Religion in India III na kterou jsem byl pozván Martinem Fárkem Ph.D., která se konala ve dnech 11.-14.10. v Pardubicích na zámku. Tuto konferenci organizovaly univerzity: Ghent University v Belgii, Univerzita Pardubice v České republice, Kuvempu University a Karnataka University v Indii.
Konference začala v úterý v 9:00 registrací v registrační hale na zámku. Já coby student denního magisterského studia Univerzity Karlovy v Praze jsem za tuto konferenci zaplatil registrační poplatek 20 eur, za něž jsem obdržel konferenční balíček, ve kterém jsem obdržel několik propagačních brožur o městě Pardubice, o Univerzitě Pardubice, o zámku ve kterém jsme byli, brožuru o průběhu konference ve které byl velmi dobře popsán průběh konference a rovněž i příspěvky různých vědců s náměty o čem budou v rámci bloků konference hovořit. Součástí konferenčního balíčku byly i dvě propisky se znakem univerzity, pardubický perník a ještě pár drobností. Mimo konferenční balíček, avšak v hodnotě placených 20-ti eur jsem měl i 4 snídaně, obědy a lehčí večeře (zpravidla zákusek). V tomto ohledu se mi cena 20 eur zdá poměrně velmi nízká a rád jsem tuto cenu zaplatil. V 11 hodin jsme byli přivítáni v jedné z hal Martinem Fárkem Ph.D. (vyučujícím na Univerzitě Pardubice), profesorem Miroslavem Ludwigem (rektorem této univerzity), Jeho Excelencí panem Ašókem (indickým velvyslancem v České republice), jedním z náměstků města Pardubice (jehož jméno si bohužel nepamatuji), panem Yannickem De Clercq (státním zmocněncem z Ghent University v Belgii) a profesorem Petrem Vorlem (děkanem filosofické fakulty Univerzity Pardubice). A ještě jeden člověk nás přivítal a zaujal mou pozornost. Byl jím S. N. Balagangadhara, vyučující na Univerzitě v Pardubicích a rovněž i na Ghent University v Belgii. Ve 14:30 začala první přednáška celé konference, která byla rozdělena do třech dnů, jejím tématem byl „Monolog nebo dialog?“. Na této přednášce byli vždy tři odborníci a jedna moderátorka celé přednášky a následující diskuse jak mezi odborníky samými, tak i mezi odborníky a posluchači. Moderátorkou zde byla vždy Sarah Claerhout, mezi vyučujími pak byli S. N. Balagangadhara, Brian Pennington a Arvind-Pal Singh Mandair. Na této první přednášce jsme hovořili o tom, že indické náboženství tak, jak je reprezentováno v současné době je produktem monologu a ne dialogu. Diskuze byla velmi plodná a nejvíce se mi opět líbil S. N. Balagangadhara. Ten totiž přišel pro mě osobně k zajímavému názoru, že evropští vědci reprezentují indické náboženství jako náboženství monologické. To mě zaujalo, neboť já osobně, při svém osobním studiu indických náboženství jsem mnohem více nakloněn tomu, že indické náboženství je náboženstvím dialogickým. Touto přednáškou skončil celý první den konference.
Ve středu dopoledne, opět v 9 hodin jsme si mohli my, účastníci konference vybrat jednu z více přednášek na různá témata. Konkrétně jsme měli na výběr přednášku o kastovním systému, o islámské mystické v Evropě a indických perspektivách, o sekularismu v Evropě a v Indii a poslední přednáška zahrnovala víceméně „indické odpovědi na různá témata“. Já osobně jsem se zúčastnil přednášky o islámské mystice v Evropě a indických perspektivách, protože jako studenta katolické teologie a člověka, který rád studuje negativní teologii a mystiku mě toto téma velmi zajímá. A rád se dozvím jak vidí, prožívají mystiku lidé v Indii a v islámu, v čem jsme si podobní a v čem nepodobní. Samozřejmě, že nejvíce diskutovaným tématem zde byl súfismus. Štěpán Lisý zde velmi zajímavým způsobem hovořil o „unio mystica“, tedy o sjednocení s Bohem v mystice různých náboženství. Po této přednášce přišla přednáška s názvem „Rammohan Ráj“. Hovořili jsme o jeho životě, o jeho díle a já jsem zde tak vůbec poprvé mohl alespoň trochu poznat tohoto velikého indického filosofa a myslitele, kterého jsem do té doby vůbec neznal. Takže pro mě osobně byl tento dialog o něm velmi obohacující. Jako včerejší den, tak i ve středu ve 14:30 začala přednáška „monolog nebo dialog?“, jejímž obsahem tentokrát bylo popsání dialogu jakožto setkání dvou monologů dvou různých stran, které se setkávají. Řeč tu byla například o hledání klíče k porozumění jednotlivých pojmů při mezináboženském dialogu. Tak jsme tu srovnávali např. význam slova „kněz“ a „bráhman“ a mnoho dalších. Po této přednášce, v 17:30 nám byl promítán film „Listen Draupadi“, který byl svým zaměřením filmem dokumentárním a byl o festivalu Mahábháraty v Tamilnadu, v Indii, kde se každý rok koná tento festival, kterým si lidé připomínají příběh Mahábháraty.
Ve čtvrtek dopoledne, v 9:00 si opět mohli návštěvníci této konference vybrat jednu ze čtyř přednášek na různá témata. Na tento den byla přidělena témata: kastovní systém (pokračování z předešlého dne), vzdělávání v Indii, workshop na téma jak učit o Indických tradicích? a o tom, jak Evropané reprezentují indickou tradici. V tento den jsem si vybral workshop o tom, jak učit o indických tradicích. Tento workshop vedli Dušan Deák, Martin Fárek a Milan Fujda, takže jsme se zde mohli velice pohodlně (na této jediné přednášce, workshopu) domluvit naší mateřštinou. Opět mohu říci, že tento workshop pro mě byl velmi obohacující, neboť jsem se příjemně střetl se studenty religionistiky se kterými jsme si mohli vyměnit názory z oblasti teologie a religionistiky a spolu jsme tu přemýšleli nad tím, čím by bylo dobré ozvláštnit přednášky na fakultách, pokud se budeme s profesory zabývat indickými náboženstvími. Shodli jsme se např. na tom, že by bylo dobré pozvat si na přednášku na vysoké škole např. nějakého indického studenta, který by mohl hovořit o svých realizacích, zážitcích s indickým náboženstvím a mluvil by nejlépe z praxe, mohli bychom s ním diskutovat o různých věcech, mohli bychom používat videonahrávek např. z různých posvátných míst, atd. A myslím, že něco z toho, co jsme si tam řekli navrhnu i jednomu z našich učitelů na fakultě. V 11:15 téhož dne jsme hovořili na jedné přednášce o osobnosti a díle Gándhího, kdy jsem se dozvěděl pár nových informací, dokonce tu padla zmínka i o několikaletém přátelství Svámího Prabhupády a Mahátmy Gándhího, když ještě byli studenty v Kalkatě. Ve 14:30 opět začal blok „Monologu nebo dialogu“, tentokrát byla na řadě diskuse o vzájemném porozumění, ve které jsme hovořili především o lingvistice, o potřebě znalosti historických, pramenných jazyků jednotlivých náboženství a o překladech některých slov, která zpravidla nebývají dobře přeložena. Hlavní postavou tu byl především S. N. Balu, který velmi sebevědomě prohlásil, že bychom si my všichni měli přečíst jeho díla, že tak budeme o této problematice vědět veliké kvantum informací. Tímto sebevědomě jistým prohlášením jsme získali všichni výbuch smíchu . To nic ale nemění na skutečné inteligenci tohoto bezpochyby velikého muže, odborníka religionistiky. Mimo program, po tomto bloku nám byl ještě promítán film, jehož název si již bohužel nepamatuji, ale vím, že byl opět dokumentární a zachycoval jak vznikají sochy svatých osob, např. Pána Ganéši na jihu Indie. Tento film byl v tamilštině s anglickými titulky.
V pátek, poslední konference, jsme opět v 9:00 měli na výběr jednu ze čtyř přednášek, tentokrát s těmito tématy: indické odpovědi na různá témata – pokračování ze středy, o tom jak Evropané reprezentují indické tradice – pokračování z předchozího dne, hermeneutika a historické poznání: o tom, jak němečtí vědci zkoumají indickou literaturu a to sice z let 1837-2007, Workshop. Já osobně jsem se zúčastnil bloku indických odpovědí na různá témata a probírali jsme zde např. osobnost Svámího Vivékánandy nebo Ramakrishny Paramahamse, což jsou jistě dvě velmi slavné osobnosti z období indické renesance. Po této přednášce, v 11:15 začala přednáška o Dharampalovi, což byl indický myslitel, historik, politik a filosof, který zemřel v roce 2006. Protože jsem do té doby o této osobnosti nic nevěděl, dozvěděl jsem se opět mnoho nových informací. Bohužel, úplného závěru celé konference jsem se již nezúčastnil, protože jsem potřeboval stihnout nějakou dopravu domů, do Liberce a tak nezbývá, než ukončit celou tuto práci.
Závěrem této práce bych snad ještě jen dodal, že jsem velmi rád, že jsem se mohl této konference zúčastnit, neboť mi byla v mnoha ohledech velkým přínosem do budoucna. Zkontaktoval jsem se tu s mnohými pro mě osobně důležitými a dobrými lidmi se kterými snad budu do budoucna spolupracovat např. při tvorbě disertační práce a jsem velmi rád za informace, které jsem zde mohl nasbírat a mohl jsem tak trochu i načerpat úplně jinou atmosféru, než v jaké jsem poslední dobou byl, působilo to na mě jako vzpruha. Cena 20 eur za celé 4 dny probíhající konference se mi zdá více než jen přijatelná a budu se těšit na jakoukoli další akci na půdě pardubické univerzity. Díky této konferenci a kontaktům, které jsem zde získal budu zřejmě přemýšlet i o svém budoucím (doktorském) studiu v Pardubicích, v oblasti religionistiky. Případné zájemce, kteří by o této konferenci chtěli vědět více mohu odkázat na webové stránky http://www.rethinkingreligion.org/, kde se dozvíte o programu, průběhu konference mnohem více.
Dnes bych se s vámi velmi rád podělil o své zážitky a dojmy z konference Rethinking Religion in India III na kterou jsem byl pozván Martinem Fárkem Ph.D., která se konala ve dnech 11.-14.10. v Pardubicích na zámku. Tuto konferenci organizovaly univerzity: Ghent University v Belgii, Univerzita Pardubice v České republice, Kuvempu University a Karnataka University v Indii.
Konference začala v úterý v 9:00 registrací v registrační hale na zámku. Já coby student denního magisterského studia Univerzity Karlovy v Praze jsem za tuto konferenci zaplatil registrační poplatek 20 eur, za něž jsem obdržel konferenční balíček, ve kterém jsem obdržel několik propagačních brožur o městě Pardubice, o Univerzitě Pardubice, o zámku ve kterém jsme byli, brožuru o průběhu konference ve které byl velmi dobře popsán průběh konference a rovněž i příspěvky různých vědců s náměty o čem budou v rámci bloků konference hovořit. Součástí konferenčního balíčku byly i dvě propisky se znakem univerzity, pardubický perník a ještě pár drobností. Mimo konferenční balíček, avšak v hodnotě placených 20-ti eur jsem měl i 4 snídaně, obědy a lehčí večeře (zpravidla zákusek). V tomto ohledu se mi cena 20 eur zdá poměrně velmi nízká a rád jsem tuto cenu zaplatil. V 11 hodin jsme byli přivítáni v jedné z hal Martinem Fárkem Ph.D. (vyučujícím na Univerzitě Pardubice), profesorem Miroslavem Ludwigem (rektorem této univerzity), Jeho Excelencí panem Ašókem (indickým velvyslancem v České republice), jedním z náměstků města Pardubice (jehož jméno si bohužel nepamatuji), panem Yannickem De Clercq (státním zmocněncem z Ghent University v Belgii) a profesorem Petrem Vorlem (děkanem filosofické fakulty Univerzity Pardubice). A ještě jeden člověk nás přivítal a zaujal mou pozornost. Byl jím S. N. Balagangadhara, vyučující na Univerzitě v Pardubicích a rovněž i na Ghent University v Belgii. Ve 14:30 začala první přednáška celé konference, která byla rozdělena do třech dnů, jejím tématem byl „Monolog nebo dialog?“. Na této přednášce byli vždy tři odborníci a jedna moderátorka celé přednášky a následující diskuse jak mezi odborníky samými, tak i mezi odborníky a posluchači. Moderátorkou zde byla vždy Sarah Claerhout, mezi vyučujími pak byli S. N. Balagangadhara, Brian Pennington a Arvind-Pal Singh Mandair. Na této první přednášce jsme hovořili o tom, že indické náboženství tak, jak je reprezentováno v současné době je produktem monologu a ne dialogu. Diskuze byla velmi plodná a nejvíce se mi opět líbil S. N. Balagangadhara. Ten totiž přišel pro mě osobně k zajímavému názoru, že evropští vědci reprezentují indické náboženství jako náboženství monologické. To mě zaujalo, neboť já osobně, při svém osobním studiu indických náboženství jsem mnohem více nakloněn tomu, že indické náboženství je náboženstvím dialogickým. Touto přednáškou skončil celý první den konference.
Ve středu dopoledne, opět v 9 hodin jsme si mohli my, účastníci konference vybrat jednu z více přednášek na různá témata. Konkrétně jsme měli na výběr přednášku o kastovním systému, o islámské mystické v Evropě a indických perspektivách, o sekularismu v Evropě a v Indii a poslední přednáška zahrnovala víceméně „indické odpovědi na různá témata“. Já osobně jsem se zúčastnil přednášky o islámské mystice v Evropě a indických perspektivách, protože jako studenta katolické teologie a člověka, který rád studuje negativní teologii a mystiku mě toto téma velmi zajímá. A rád se dozvím jak vidí, prožívají mystiku lidé v Indii a v islámu, v čem jsme si podobní a v čem nepodobní. Samozřejmě, že nejvíce diskutovaným tématem zde byl súfismus. Štěpán Lisý zde velmi zajímavým způsobem hovořil o „unio mystica“, tedy o sjednocení s Bohem v mystice různých náboženství. Po této přednášce přišla přednáška s názvem „Rammohan Ráj“. Hovořili jsme o jeho životě, o jeho díle a já jsem zde tak vůbec poprvé mohl alespoň trochu poznat tohoto velikého indického filosofa a myslitele, kterého jsem do té doby vůbec neznal. Takže pro mě osobně byl tento dialog o něm velmi obohacující. Jako včerejší den, tak i ve středu ve 14:30 začala přednáška „monolog nebo dialog?“, jejímž obsahem tentokrát bylo popsání dialogu jakožto setkání dvou monologů dvou různých stran, které se setkávají. Řeč tu byla například o hledání klíče k porozumění jednotlivých pojmů při mezináboženském dialogu. Tak jsme tu srovnávali např. význam slova „kněz“ a „bráhman“ a mnoho dalších. Po této přednášce, v 17:30 nám byl promítán film „Listen Draupadi“, který byl svým zaměřením filmem dokumentárním a byl o festivalu Mahábháraty v Tamilnadu, v Indii, kde se každý rok koná tento festival, kterým si lidé připomínají příběh Mahábháraty.
Ve čtvrtek dopoledne, v 9:00 si opět mohli návštěvníci této konference vybrat jednu ze čtyř přednášek na různá témata. Na tento den byla přidělena témata: kastovní systém (pokračování z předešlého dne), vzdělávání v Indii, workshop na téma jak učit o Indických tradicích? a o tom, jak Evropané reprezentují indickou tradici. V tento den jsem si vybral workshop o tom, jak učit o indických tradicích. Tento workshop vedli Dušan Deák, Martin Fárek a Milan Fujda, takže jsme se zde mohli velice pohodlně (na této jediné přednášce, workshopu) domluvit naší mateřštinou. Opět mohu říci, že tento workshop pro mě byl velmi obohacující, neboť jsem se příjemně střetl se studenty religionistiky se kterými jsme si mohli vyměnit názory z oblasti teologie a religionistiky a spolu jsme tu přemýšleli nad tím, čím by bylo dobré ozvláštnit přednášky na fakultách, pokud se budeme s profesory zabývat indickými náboženstvími. Shodli jsme se např. na tom, že by bylo dobré pozvat si na přednášku na vysoké škole např. nějakého indického studenta, který by mohl hovořit o svých realizacích, zážitcích s indickým náboženstvím a mluvil by nejlépe z praxe, mohli bychom s ním diskutovat o různých věcech, mohli bychom používat videonahrávek např. z různých posvátných míst, atd. A myslím, že něco z toho, co jsme si tam řekli navrhnu i jednomu z našich učitelů na fakultě. V 11:15 téhož dne jsme hovořili na jedné přednášce o osobnosti a díle Gándhího, kdy jsem se dozvěděl pár nových informací, dokonce tu padla zmínka i o několikaletém přátelství Svámího Prabhupády a Mahátmy Gándhího, když ještě byli studenty v Kalkatě. Ve 14:30 opět začal blok „Monologu nebo dialogu“, tentokrát byla na řadě diskuse o vzájemném porozumění, ve které jsme hovořili především o lingvistice, o potřebě znalosti historických, pramenných jazyků jednotlivých náboženství a o překladech některých slov, která zpravidla nebývají dobře přeložena. Hlavní postavou tu byl především S. N. Balu, který velmi sebevědomě prohlásil, že bychom si my všichni měli přečíst jeho díla, že tak budeme o této problematice vědět veliké kvantum informací. Tímto sebevědomě jistým prohlášením jsme získali všichni výbuch smíchu . To nic ale nemění na skutečné inteligenci tohoto bezpochyby velikého muže, odborníka religionistiky. Mimo program, po tomto bloku nám byl ještě promítán film, jehož název si již bohužel nepamatuji, ale vím, že byl opět dokumentární a zachycoval jak vznikají sochy svatých osob, např. Pána Ganéši na jihu Indie. Tento film byl v tamilštině s anglickými titulky.
V pátek, poslední konference, jsme opět v 9:00 měli na výběr jednu ze čtyř přednášek, tentokrát s těmito tématy: indické odpovědi na různá témata – pokračování ze středy, o tom jak Evropané reprezentují indické tradice – pokračování z předchozího dne, hermeneutika a historické poznání: o tom, jak němečtí vědci zkoumají indickou literaturu a to sice z let 1837-2007, Workshop. Já osobně jsem se zúčastnil bloku indických odpovědí na různá témata a probírali jsme zde např. osobnost Svámího Vivékánandy nebo Ramakrishny Paramahamse, což jsou jistě dvě velmi slavné osobnosti z období indické renesance. Po této přednášce, v 11:15 začala přednáška o Dharampalovi, což byl indický myslitel, historik, politik a filosof, který zemřel v roce 2006. Protože jsem do té doby o této osobnosti nic nevěděl, dozvěděl jsem se opět mnoho nových informací. Bohužel, úplného závěru celé konference jsem se již nezúčastnil, protože jsem potřeboval stihnout nějakou dopravu domů, do Liberce a tak nezbývá, než ukončit celou tuto práci.
Závěrem této práce bych snad ještě jen dodal, že jsem velmi rád, že jsem se mohl této konference zúčastnit, neboť mi byla v mnoha ohledech velkým přínosem do budoucna. Zkontaktoval jsem se tu s mnohými pro mě osobně důležitými a dobrými lidmi se kterými snad budu do budoucna spolupracovat např. při tvorbě disertační práce a jsem velmi rád za informace, které jsem zde mohl nasbírat a mohl jsem tak trochu i načerpat úplně jinou atmosféru, než v jaké jsem poslední dobou byl, působilo to na mě jako vzpruha. Cena 20 eur za celé 4 dny probíhající konference se mi zdá více než jen přijatelná a budu se těšit na jakoukoli další akci na půdě pardubické univerzity. Díky této konferenci a kontaktům, které jsem zde získal budu zřejmě přemýšlet i o svém budoucím (doktorském) studiu v Pardubicích, v oblasti religionistiky. Případné zájemce, kteří by o této konferenci chtěli vědět více mohu odkázat na webové stránky http://www.rethinkingreligion.org/, kde se dozvíte o programu, průběhu konference mnohem více.
Žádné komentáře:
Okomentovat