Měli bychom spolu zpívat

Vložil hippo, 13. Září 2010 - 8:09

Název tohoto článku si vypůjčuji z titulku rozhovoru s rabínem Shumi Berkowitzem, který vyšel v Křesťanské revui č.5/2008. Rabín Berkowitz v něm říká: „Myslím, že křesťané a Židé by spolu měli zpívat. Zpěv je vedle vyprávění příběhů nejryzejším projevem chasidské tradice. Když zpíváme, říkají chasidé, nemůžeme si zároveň  nadávat. Když spolu řečníme, jsou to jen slova jedno přes druhé, když spolu zpíváme, rozezní se harmonie…“

Možnosti dialogu na tomto webu jsou omezené, protože pro internet je typická právě záplava slov, pronášených „jedno přes druhé“, zatímco společně zpívat, společně se modlit nebo společně mlčet se na něm nedá. Právě to je ale pro plodný dialog velmi důležité. Obdivuji moudrost bratra Rogera z Taizé. Tento muž dokázal výrazně přispět ke sblížení mezi křesťany různých vyznání, protože nechal úplně stranou teologické diskuse a místo toho zval všechny ke společnému tichu a společné zpívané modlitbě…

Podobné cesty se otevírají nejen v ekumenickém, ale i v mezináboženském dialogu. Ilustruje to například cédéčko „Blízké hlasy zdáli“ z roku 2007. Toto CD obsahuje ukázky hudebního repertoáru křesťanské a buddhistické tradice, nahrané a nazpívané buddhistickými mnichy školy Tendai a souborem Schola Gregoriana Pragensis, jehož zakladatel David Eben v bookletu píše: 

„Jak praví biblický citát, ,Spiritus flat ubi vult’ – Duch vane, kam chce. Tato slova můžeme chápat jako obraz nespoutanosti ,Božského vanutí’, které se šíří napříč různými náboženskými proudy. Právě prostřednictvím hledání ,ducha’ je možné se odpoutat od formálních rozdílů a sdílet ,základní nasměrování’ jednotlivých náboženství. Významným prostředníkem v tomto dialogu bývá též hudba, o níž se právem říká, že překračuje hranice a je jakýmsi univerzálním jazykem.“

Ano, „slova jsou pramenem nedorozumění“, jak říká Saint-Exupéry, a pro dialog potřebujeme jazyk, který rovinu slov přesahuje. Podle jednoho ze skvělých paradoxů téhož autora „láska je především modlitba a modlitba je ticho“. Dodal bychom k tomu, že i ticho je hudbou.

Rozhodl jsem se, že teď na čas ztiším hlas svých slov, abych mohl naslouchat tichu. Na těchto stránkách se nyní na nějakou dobu odmlčím. K omezení oné záplavy slov jsem smazal i některé své starší články a diskusní příspěvky. Doufám, že mi to odpustí ti, jejichž příspěvky v příslušných diskusích tak ztichly v mlčení spolu s mými (tak jako i já odpouštím jakékoliv útoky na svou osobu). A že vše povede nikoliv k ukončení dialogu, ale k otevření nového prostoru pro něj.