Zpráva ČTK
Praha, 19. září (ČTK) – Přednáška, v níž papež Benedikt XVI. použil středověký citát spojující islám s násilím, za což sklidil bouřlivé nesouhlasné reakce muslimů, byla podle českého religionisty Víta Machálka možná necitlivá, ale měla by být vnímána jako málo významná epizoda. Papežova slova byla vytržena z kontextu jeho vystoupení a především z kontextu velice vstřícného postoje katolické církve vůči islámu za posledních více než čtyřicet let, na kterém se ani dnes nic nemění, řekl ČTK.
"Hlavní myšlenka papežova proslovu byla taková, že by se na ní měli shodnout všichni křesťané a muslimové dobré vůle: že náboženství nesmí podporovat násilí," prohlásil Machálek. Označuje-li někdo jeho slova za výzvu ke křižáckým výpravám, jde buď o naprosté nepochopení jejich smyslu, nebo o záměrnou demagogii.
Podle Machálka se církev za křižácké výpravy omluvila v roce 2000 a tím byla tato neblahá kapitola z dějin křesťanství definitivně uzavřena. Jestliže někteří muslimové označují za "křižáckou výpravu" např. invazi Američanů a jejich spojenců do Iráku, je třeba říci, že tu katolická církev jednoznačně odmítla a ze všech sil se jí snažila zabránit.
"Americká politika posledních let a také pronikání často úpadkové západní kultury vyvolává v muslimském světě podráždění a nervozitu," uvedl Machálek. Muslimové by však podle něj měli vidět, že v názoru na stinné stránky západní kultury jsou s nimi křesťané na jedné lodi, že mají v hodnotové oblasti naprostou většinu věcí společných.
Kampaň proti papeži je podle Machálka zřejmě uměle rozdmýchávána protikřesťanskými kruhy, velice hlučnými, kterým nešťastná pasáž papežovy přednášky posloužila jako vítaná záminka ke sledování jejich intolerantních cílů. Počáteční rozhořčená reakce muslimů byla pochopitelná (i když na ní zarážela skutečnost, že většina protestujících papežův text zjevně nečetla). Poté, co Benedikt XVI. vysvětlil, že citovaný středověký výrok absolutně nevyjadřoval jeho osobní mínění, a dvakrát vyjádřil hlubokou lítost, se však situace změnila, uvedl Machálek. Ti, kteří proti němu i nadále útočí, už zjevně nebojují za islám, ale spíše proti snahám o vzájemný dialog a porozumění. Podle Machálka jsou dnes v muslimsko-křesťanských vztazích více než kdy jindy aktuální slova jedné z velkých osobností prvních staletí dějin islámu, Dú'-Núna. Ten na otázku po rozdílu mezi vírou muslimů a křesťanů nebo židů odpověděl, že ten, "kdo má pravou víru, je zavázán k tomu, aby prokazoval ještě větší mírnost, odpuštění a snášenlivost".
Papež v projevu na univerzitě v německém Řezně citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." V neděli vyslovil politování nad reakcemi, které jeho slova vyvolala. Část muslimského světa to však nepovažuje za dostatečnou omluvu.
V kontrastu se středověkými postoji, které vyjadřují slova Manuela II., je dnešek dobou mezináboženského dialogu, prohlásil v této souvislosti religionista. Už II. vatikánský koncil v 60. letech 20. století podle něj jednoznačně vyjádřil, že si katolická církev váží muslimů, kteří se stejně jako křesťané klanějí jedinému milosrdnému Bohu. Tento postoj katolické církve nebyl od té doby nikdy zpochybněn. Její úctu k islámu potvrdil i po 11. září 2001 papež Jan Pavel II. a naposledy Benedikt XVI. ve svém vysvětlujícím prohlášení, upozornil Machálek.
Za šťastné ve srovnání s přednáškou v Řezně považuje Machálek loňské vyjádření papeže při setkání s německými muslimy v Kolíně nad Rýnem, kde se Benediktu XVI. náboženstvím maskované násilné činy podařilo odmítnout mnohem přesvědčivěji. Zdůraznil při něm totiž, že ke skandálnímu dovolávání se Boha při zabíjení docházelo v minulosti i ze strany křesťanů a že tato skutečnost musí věřící naplňovat studem.
Praha, 19. září (ČTK) – Přednáška, v níž papež Benedikt XVI. použil středověký citát spojující islám s násilím, za což sklidil bouřlivé nesouhlasné reakce muslimů, byla podle českého religionisty Víta Machálka možná necitlivá, ale měla by být vnímána jako málo významná epizoda. Papežova slova byla vytržena z kontextu jeho vystoupení a především z kontextu velice vstřícného postoje katolické církve vůči islámu za posledních více než čtyřicet let, na kterém se ani dnes nic nemění, řekl ČTK.
"Hlavní myšlenka papežova proslovu byla taková, že by se na ní měli shodnout všichni křesťané a muslimové dobré vůle: že náboženství nesmí podporovat násilí," prohlásil Machálek. Označuje-li někdo jeho slova za výzvu ke křižáckým výpravám, jde buď o naprosté nepochopení jejich smyslu, nebo o záměrnou demagogii.
Podle Machálka se církev za křižácké výpravy omluvila v roce 2000 a tím byla tato neblahá kapitola z dějin křesťanství definitivně uzavřena. Jestliže někteří muslimové označují za "křižáckou výpravu" např. invazi Američanů a jejich spojenců do Iráku, je třeba říci, že tu katolická církev jednoznačně odmítla a ze všech sil se jí snažila zabránit.
"Americká politika posledních let a také pronikání často úpadkové západní kultury vyvolává v muslimském světě podráždění a nervozitu," uvedl Machálek. Muslimové by však podle něj měli vidět, že v názoru na stinné stránky západní kultury jsou s nimi křesťané na jedné lodi, že mají v hodnotové oblasti naprostou většinu věcí společných.
Kampaň proti papeži je podle Machálka zřejmě uměle rozdmýchávána protikřesťanskými kruhy, velice hlučnými, kterým nešťastná pasáž papežovy přednášky posloužila jako vítaná záminka ke sledování jejich intolerantních cílů. Počáteční rozhořčená reakce muslimů byla pochopitelná (i když na ní zarážela skutečnost, že většina protestujících papežův text zjevně nečetla). Poté, co Benedikt XVI. vysvětlil, že citovaný středověký výrok absolutně nevyjadřoval jeho osobní mínění, a dvakrát vyjádřil hlubokou lítost, se však situace změnila, uvedl Machálek. Ti, kteří proti němu i nadále útočí, už zjevně nebojují za islám, ale spíše proti snahám o vzájemný dialog a porozumění. Podle Machálka jsou dnes v muslimsko-křesťanských vztazích více než kdy jindy aktuální slova jedné z velkých osobností prvních staletí dějin islámu, Dú'-Núna. Ten na otázku po rozdílu mezi vírou muslimů a křesťanů nebo židů odpověděl, že ten, "kdo má pravou víru, je zavázán k tomu, aby prokazoval ještě větší mírnost, odpuštění a snášenlivost".
Papež v projevu na univerzitě v německém Řezně citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." V neděli vyslovil politování nad reakcemi, které jeho slova vyvolala. Část muslimského světa to však nepovažuje za dostatečnou omluvu.
V kontrastu se středověkými postoji, které vyjadřují slova Manuela II., je dnešek dobou mezináboženského dialogu, prohlásil v této souvislosti religionista. Už II. vatikánský koncil v 60. letech 20. století podle něj jednoznačně vyjádřil, že si katolická církev váží muslimů, kteří se stejně jako křesťané klanějí jedinému milosrdnému Bohu. Tento postoj katolické církve nebyl od té doby nikdy zpochybněn. Její úctu k islámu potvrdil i po 11. září 2001 papež Jan Pavel II. a naposledy Benedikt XVI. ve svém vysvětlujícím prohlášení, upozornil Machálek.
Za šťastné ve srovnání s přednáškou v Řezně považuje Machálek loňské vyjádření papeže při setkání s německými muslimy v Kolíně nad Rýnem, kde se Benediktu XVI. náboženstvím maskované násilné činy podařilo odmítnout mnohem přesvědčivěji. Zdůraznil při něm totiž, že ke skandálnímu dovolávání se Boha při zabíjení docházelo v minulosti i ze strany křesťanů a že tato skutečnost musí věřící naplňovat studem.
