Před nedávnem jsem objevil film Wima Wenderse Land of Plenty, který mi přišel natolik vyjímečný, že ho zde chci zvlášť zmínit.
Děj filmu se odehrává několik let po událostech 11.září v USA. Přestože se celý k této události vztahuje, dějiště katastrofy uvidíte až v posledním záběru. I když se v ději střílí a jeden z hlavních hrdinů je ozbrojený, bývalý profesionální voják, toto drama není o akci a střelbě :o). Je to především o atmosféře doby a lidském prožívání dvou hlavních protagonistů: jemné a empatické dívky, křesťanky a bývalé misionářky a jejího strýce, paranoidního amerického vlastence a amatérského zpravodajce. A taky o tom, že všechno je jinak než na počátku vypadalo...
Myslím že bych klidně mohl říct, že ten film je křesťanský, je tam krásná scéna v které se herečka Michelle Williams (jako Lana) modlí, celé vyznění filmu je nesmírně soucitné. Děj je ale i konfrontační a drsný a zejména John Diehl (jako Paul) se v něm dostane do situací které by si asi nikdy neuměl ani představit. Scéna kdy se objímá s pákistánským přistěhovalcem je jedna z těch které si budu pamatovat :o). A taky tu v které bezdomovec,muslim, v řadě na polévku v křesťanském útulku říká Laně: "Můj domov není místo, můj domov jsou lidi".
Zkopíruji sem ještě charakteristiky z pera přispěvatelů ze stránek Česko-Slovenské filmová databáze:
Vše, co je pro Wenderse typické, můžeme najít i v tomhle filmu. Nádherné záběry, skvostně zvolená hudba, pomalé tempo filmu, důraz na vykreslení jednotlivých postav. Vyznění snímku je nejednoznačné, což je dobře. Jen ať si divák sám vybere na kterou stranu se přikloní. Wenders mu v tom totiž moc nepomůže. Já osobně jsem měl k hlavnímu mužskému hrdinovi docela ambivalentní pocity. Chvíli jsem se jeho přehnanému vlastenectví až za hrob a jeho paranoie usmíval, chvíli mi ho bylo líto. A tak to vlastně bylo až do konce filmu. Jeho ženský protipól měl naproti tomu moje sympatie hned od začátku a tření mezi těmito dvěma hlavními postavami dodávalo celému filmu zvláštní filosoficko-politický nádech, který nutil člověka přemýšlet. V čem se podle mého Wendersovi tenhle film povedl, krom výše zmíněného, je jeho téměř dokumentaristické reflektování americké společnosti a její pozářijové atmosféry bez toho, aby zajímal a vnucoval divákům nějaký svůj postoj. A když k tomu přidáme nádherně nasnímanou poslední scénu s jednou z nejlepších písní Leonarda Cohena za poslední dobu - Land of Plenty, který je sarkasticky dojemný, musím dát čtyři hvězdičky.anniehall
Před útulkem pro bezdomovce je z projíždějícího hummeru zastřelen snědý muž s šátkem na hlavě. Může to být odraz xenofóbních nálad v americké společnosti, ale také vyřizování účtů islamistických teroristických skupin, záleží na úhlu pohledu. Wenders na dvou značně rozdílných charakterech – silně vlasteneckém veteránovi z Vietnamu a jeho mladé neteři, jež vyrostla v Africe a Izraeli - demonstruje, jak lze na jednu skutečnost pohlížet diametrálně odlišnými způsoby. Zajímavé je to zvláště v druhé polovině, kdy děj vrcholí, rozdíly v charakterech se zvětšují (tyto to přitom vůbec nepostřehnou) a prostřihy mezi jejich vnímáním světa jsou čím dál častější. Každá maličkost, která se dá vyložit jako ohrožení národní bezpečnosti (a to se dá při troše vůle opravdu každá), je bedlivě monitorována a analyzována ozbrojeným mužem v dodávce natřískané špionážní technikou, který je schopen všeho. Amerika už se nemá čeho bát. Říkám si, kolik takových dodávek asi skutečně (nejen) v okrajových čtvrtích LA jezdí... Ve vylíčení paranoidní a nenávistné atmosféry po 9/11 je Land of Plenty mnohem přirozenější (o kvalitě nemluvě) než stupidně vykonstruovaný Crash, navrch obsahuje wendersovsky typické překrásné záběry krajiny městské i venkovské a výbornou hudbu.Ajantis
Film je k dostání v Levných knihách.
Děj filmu se odehrává několik let po událostech 11.září v USA. Přestože se celý k této události vztahuje, dějiště katastrofy uvidíte až v posledním záběru. I když se v ději střílí a jeden z hlavních hrdinů je ozbrojený, bývalý profesionální voják, toto drama není o akci a střelbě :o). Je to především o atmosféře doby a lidském prožívání dvou hlavních protagonistů: jemné a empatické dívky, křesťanky a bývalé misionářky a jejího strýce, paranoidního amerického vlastence a amatérského zpravodajce. A taky o tom, že všechno je jinak než na počátku vypadalo...
Myslím že bych klidně mohl říct, že ten film je křesťanský, je tam krásná scéna v které se herečka Michelle Williams (jako Lana) modlí, celé vyznění filmu je nesmírně soucitné. Děj je ale i konfrontační a drsný a zejména John Diehl (jako Paul) se v něm dostane do situací které by si asi nikdy neuměl ani představit. Scéna kdy se objímá s pákistánským přistěhovalcem je jedna z těch které si budu pamatovat :o). A taky tu v které bezdomovec,muslim, v řadě na polévku v křesťanském útulku říká Laně: "Můj domov není místo, můj domov jsou lidi".
Zkopíruji sem ještě charakteristiky z pera přispěvatelů ze stránek Česko-Slovenské filmová databáze:
Vše, co je pro Wenderse typické, můžeme najít i v tomhle filmu. Nádherné záběry, skvostně zvolená hudba, pomalé tempo filmu, důraz na vykreslení jednotlivých postav. Vyznění snímku je nejednoznačné, což je dobře. Jen ať si divák sám vybere na kterou stranu se přikloní. Wenders mu v tom totiž moc nepomůže. Já osobně jsem měl k hlavnímu mužskému hrdinovi docela ambivalentní pocity. Chvíli jsem se jeho přehnanému vlastenectví až za hrob a jeho paranoie usmíval, chvíli mi ho bylo líto. A tak to vlastně bylo až do konce filmu. Jeho ženský protipól měl naproti tomu moje sympatie hned od začátku a tření mezi těmito dvěma hlavními postavami dodávalo celému filmu zvláštní filosoficko-politický nádech, který nutil člověka přemýšlet. V čem se podle mého Wendersovi tenhle film povedl, krom výše zmíněného, je jeho téměř dokumentaristické reflektování americké společnosti a její pozářijové atmosféry bez toho, aby zajímal a vnucoval divákům nějaký svůj postoj. A když k tomu přidáme nádherně nasnímanou poslední scénu s jednou z nejlepších písní Leonarda Cohena za poslední dobu - Land of Plenty, který je sarkasticky dojemný, musím dát čtyři hvězdičky.anniehall
Před útulkem pro bezdomovce je z projíždějícího hummeru zastřelen snědý muž s šátkem na hlavě. Může to být odraz xenofóbních nálad v americké společnosti, ale také vyřizování účtů islamistických teroristických skupin, záleží na úhlu pohledu. Wenders na dvou značně rozdílných charakterech – silně vlasteneckém veteránovi z Vietnamu a jeho mladé neteři, jež vyrostla v Africe a Izraeli - demonstruje, jak lze na jednu skutečnost pohlížet diametrálně odlišnými způsoby. Zajímavé je to zvláště v druhé polovině, kdy děj vrcholí, rozdíly v charakterech se zvětšují (tyto to přitom vůbec nepostřehnou) a prostřihy mezi jejich vnímáním světa jsou čím dál častější. Každá maličkost, která se dá vyložit jako ohrožení národní bezpečnosti (a to se dá při troše vůle opravdu každá), je bedlivě monitorována a analyzována ozbrojeným mužem v dodávce natřískané špionážní technikou, který je schopen všeho. Amerika už se nemá čeho bát. Říkám si, kolik takových dodávek asi skutečně (nejen) v okrajových čtvrtích LA jezdí... Ve vylíčení paranoidní a nenávistné atmosféry po 9/11 je Land of Plenty mnohem přirozenější (o kvalitě nemluvě) než stupidně vykonstruovaný Crash, navrch obsahuje wendersovsky typické překrásné záběry krajiny městské i venkovské a výbornou hudbu.Ajantis
Film je k dostání v Levných knihách.
Žádné komentáře:
Okomentovat