Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?

Vložil petr klásek, 13. Prosinec 2009 - 22:51

Začal Advent a blíží se Vánoce. To je šance umístit na web tematickou úvahu :o). Něco jako "Vánoce v multikulturní společnosti". Moje dcera dostala ve škole za úkol napsat úvahu na téma "Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?". Diskuse nad její úvahou pro mne byla natolik zajímavá že jsem se rozhodl její text vyvěsit zde se svým komentářem, a to ze dvou důvodů: Předpokládám že zde žije dost takových kteří ty naše české vánoce tak úplně nechápou a možná by nám je mohli okomentovat z pohledu zvenčí. Taky proto, že křesťanské/sekulární vánoce jsou fenomén v kterém se myslím často nevyznáme ani my sami :o).

Pro křesťany jsou Vánoce svátky narozenin Ježíše, což je důvod pro přátelské návštěvy mezi lidmi a setkání celé rodiny. Toto bych nazvala duchem Vánoc. A myslím že na tom se se mnou shodnou i ateisté, kteří hlavně podtrhují význam dávání dárků a spokojenosti. Jediný a zásadní rozdíl je v tom, že i když obě skupiny slaví podobným vnějším způsobem, ateisté pro své slavení nemají žádný podklad. Pro křesťany znamená narození Ježíše naději že ta pohoda a štěstí opravdu nastane, protože podle nich Ježíš svým příchodem nastolil ve světě novou situaci.
Proto si kladu otázku, jak moc velkou roli hrají média v udržování tohoto svátku? Byl by bez nich všude takový rozruch, masové utrácení peněz, zdobení a stres kolem nakupování dárků? Odvážím se tvrdit, že pokud by se média přestala zajímat o téma Vánoce a vše kolem nich, v obchodech by nebyla vánoční výzdoba, žádné vánoční slevy, pro většinu lidí by se tento svátek změnil na svátek asi stejného významu, ale v jiné podobě. Proto jsou média důležitá aby lidem řekla co se slaví a proč se slaví. I když zrovna neprosazují ten křesťanský pohled. Narození Krista je historický podtext a to je důvod k pohodě a přátelství. Což je vlastně ta spojovací myšlenka křesťanů a ateistů.
V České republice podle mě Vánoce postrádají tradiční nádech, většině lidí Vánoce neevokují narozeniny Ježíše, ale spíš jako svátky kdy se sejde celá rodina a slaví své setkání. K tomu určitě přispěla komunistická doba kdy byli Vánoce prezentovány jako svátky rodiny, dny pohody a vzájemné lásky. Je zajímavé že se v lidech přesto zachovala myšlenka Ježíška, který nosí dárky. I když třeba netuší kdo to je. Celé slavení je postaveno na symbolech které postrádají původní význam. Například symbol ryby. Rybu používali v raných dobách křesťanství jako poznávací znamení protože věřící byli pronásledováni. Ve středověku se jedl kapr proto, že v každé vesnici byl rybník a kapra bylo možné sehnat velmi levně. Dnes ho jíme protože je to tradice. Je to jako kdybychom slavili svátek fotbalu. Všichni by si oblékli sváteční dresy, každá rodina by měla doma míč, až na to že by nikdo nevěděl co se s tím míčem dělá a k čemu slouží.
Já osobně akceptuji Vánoce jako narozeniny Ježíše ale slavím je jako svátky rodiny nebo čehokoliv podobného.
Došla jsem k názoru že bez informací z médií by Vánoce se svým původním významem pro většinu lidí vymizely. Určitě by se ale zachovaly jako nutný svátek setkání a pohody protože to je vždy potřeba a řekla bych že je to přirozenost lidí.

Veronika Klásková

To nejdůležitější co jsem objevil při přemýšlení nad tématem českých vánoc jsou otázky.
Třeba otázka po podstatě a funkčnosti nějakého svátku. Svátek s námi něco dělá, a to je taky důvod proč ho slavíme. Je vázaný na nějaké výročí, událost a osobu. Dělí nám čas a způsobuje že nežijeme v bezčasí. Může nám dodávat naději - na spásu, záchranu, například. Jsou tyto "funkce" svátku provázané, budou fungovat jedna bez druhé? Já myslím že ne. Bude fungovat svátek vyprázdněný, odtržený od svého původního obsahu? Nebo vzniklé vakuum rychle naplní nový obsah? Nevím. Nebo je potřeba pro udržení svátku bez obsahu neustálá mediální masáž která mu dodává energii, bez které by zanikl? Nevím.
Velmi mne pobavila vize mé dcery o hypotetickém svátku fotbalu v daleké budoucnosti: lidé se sejdou na louce v šálách se symboly kterým už nerozumí, oblečení do barevných triček a krátkých kalhot, rozbíjí sedačky, kopou do balonu, troubí na trubky a křičí. Potom jdou domů a libují si jak ten svátek oslavili, aniž by měli ponětí o tom co to ten fotbal je.
Vyvíjí se z vánoc nový, univerzální svátek, který bude každý slavit po svém a přece podobně? Dnes v některých muslimských rodinách v ČR kupují stromečky a pod ně dají dětem dárky. Aby děti měly radost a také možná aby se udržovalo neviditelné pouto sounáležitosti s českými příbuznými a přáteli. V Japonsku jsou prý vánoce příležitostí pro vzájemná obdarovávání nebo noční pitky i pro nekřesťany. Moje žena koupila vánoční ozdobu na okno která má zobrazovat (asi) svatého Mikuláše, ale když jsem ji uviděl, okamžitě jsem se zeptal, není to vyrobeno v Číně? A bylo, celková proporční podobnost s malbou bohyně soucitu Kuan Jün, (tedy kromě tváře a koše s dárky) mně praštila přes oči, asi jsem na to citlivý.
Třeba je to dobře. Třeba je to pud sebezáchovy, který nás nenápadně nabádá udržovat se ve sféře posvátného. Bez ohledu na to jak poklesle naše oslava vypadá nebo jak moc na tom vydělají obchodníci, možná je dobře že slavíme Vánoce.
Jo a tady je krásný článek o tom co se může taky stát na vánoce židovské rodině :o)
Vánoční strom rabína W. 

http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=7530