Začal Advent a blíží se Vánoce. To je šance umístit na web tematickou úvahu :o). Něco jako "Vánoce v multikulturní společnosti". Moje dcera dostala ve škole za úkol napsat úvahu na téma "Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?". Diskuse nad její úvahou pro mne byla natolik zajímavá že jsem se rozhodl její text vyvěsit zde se svým komentářem, a to ze dvou důvodů: Předpokládám že zde žije dost takových kteří ty naše české vánoce tak úplně nechápou a možná by nám je mohli okomentovat z pohledu zvenčí. Taky proto, že křesťanské/sekulární vánoce jsou fenomén v kterém se myslím často nevyznáme ani my sami :o).
13. 12. 2009
Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?
Vložil petr klásek, 13. Prosinec 2009 - 22:51
Začal Advent a blíží se Vánoce. To je šance umístit na web tematickou úvahu :o). Něco jako "Vánoce v multikulturní společnosti". Moje dcera dostala ve škole za úkol napsat úvahu na téma "Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?". Diskuse nad její úvahou pro mne byla natolik zajímavá že jsem se rozhodl její text vyvěsit zde se svým komentářem, a to ze dvou důvodů: Předpokládám že zde žije dost takových kteří ty naše české vánoce tak úplně nechápou a možná by nám je mohli okomentovat z pohledu zvenčí. Taky proto, že křesťanské/sekulární vánoce jsou fenomén v kterém se myslím často nevyznáme ani my sami :o).
Začal Advent a blíží se Vánoce. To je šance umístit na web tematickou úvahu :o). Něco jako "Vánoce v multikulturní společnosti". Moje dcera dostala ve škole za úkol napsat úvahu na téma "Vánoce - tradice nebo záležitost mediální propagace?". Diskuse nad její úvahou pro mne byla natolik zajímavá že jsem se rozhodl její text vyvěsit zde se svým komentářem, a to ze dvou důvodů: Předpokládám že zde žije dost takových kteří ty naše české vánoce tak úplně nechápou a možná by nám je mohli okomentovat z pohledu zvenčí. Taky proto, že křesťanské/sekulární vánoce jsou fenomén v kterém se myslím často nevyznáme ani my sami :o).
Štítky:
Petr Klásek
7. 12. 2009
Město všeobjímající hereze
Vložil hippo, 7. Prosinec 2009 - 12:47
V tomto příspěvku bych se rád ze zcela osobního úhlu pohledu zamýšlel nad otázkou, zda je existence minaretů či vůbec známek přítomnosti různých náboženství pro kulturní reliéf západních měst nebezpečná anebo naopak žádoucí.
V uplynulých týdnech zaplavily Švýcarsko „plakáty zobrazující ženu zahalenou v burce, která stojí na švýcarské vlajce z níž vyrůstají minarety. Na internetu se navíc objevila hra nazvaná Útok na minaret. Cílem bylo sestřelit co největší počet minaretů, které se postupně objevují v idylické venkovské krajině. ,Konec hry. Švýcarsko je pokryto minarety. Zvolte jejich zákaz 29. listopadu,’ objeví se na konci.“ (1) Onoho 29. listopadu pak opravdu účastníci referenda, ve kterém většina „demokraticky“ rozhodovala o právech menšiny, odhlasovali zákaz stavby minaretů ve Švýcarsku...
V uplynulých týdnech zaplavily Švýcarsko „plakáty zobrazující ženu zahalenou v burce, která stojí na švýcarské vlajce z níž vyrůstají minarety. Na internetu se navíc objevila hra nazvaná Útok na minaret. Cílem bylo sestřelit co největší počet minaretů, které se postupně objevují v idylické venkovské krajině. ,Konec hry. Švýcarsko je pokryto minarety. Zvolte jejich zákaz 29. listopadu,’ objeví se na konci.“ (1) Onoho 29. listopadu pak opravdu účastníci referenda, ve kterém většina „demokraticky“ rozhodovala o právech menšiny, odhlasovali zákaz stavby minaretů ve Švýcarsku...
Štítky:
Vít Machálek
23. 11. 2009
Přání P. Lízny: Ať se katolíci nebojí muslimů!
Vložil hippo, 23. Listopad 2009 - 8:29
Snímek dveří brněnské mešity v předchozím příspěvku kolegy Petra vnímám jako symbolické pozvání: Ať už jste buddhisty, křesťany nebo kýmkoliv jiným, nebojte se do tohoto domu vstoupit, setkat se s těmi, kteří se v něm modlí, a prostřednictvím osobních setkání překonávat iracionální strach z muslimů, který v naší zemi byl i je takřka všudypřítomný...
Štítky:
Literatura,
Vít Machálek
12. 11. 2009
Setkání v Brněnské mešitě
Vložil petr klásek, 12. Listopad 2009 - 21:04
17.11.2009 proběhlo na základě pozvání Lukáše Lhoťana neformální, povídací setkání v Brněnské mešitě. V zásadě byli pozváni lidé se zájmem o dialog mezi náboženstvími.
Štítky:
Petr Klásek
5. 11. 2009
Buddhisté na kongresu katolických televizí
Vložil hippo, 5. Listopad 2009 - 19:56
V nejnovějším čísle Katolického týdeníku mě zaujal článek o kongresu katolických televizí v Thajsku, kterého se jako čestní hosté zúčastnili buddhističtí mniši.
Ředitel TV Noe, salesiánský kněz Leoš Ryška, ve zmíněném článku pozoruhodným způsobem odpověděl na otázku, proč se kongres katolických televizí konal zrovna v Thajsku:
"Thajsko je mimo jiné velmi zajímavé tím, že tam funguje příkladný mezináboženský dialog. Například v místě, kde jsme byli ubytovaní, se nachází katolická škola, v níž většinu žáků tvoří buddhisté. Snaží se je tam učit i lásce k druhému náboženství a k vzájemné odlišnosti. V sále, kde konference probíhala, seděli zase v první řadě jako čestní hosté buddhističtí mniši. Jejich přítomnost vůbec nerušila, a když přišli do sálu, lidé tleskali. Překvapilo mě to, ale jsem moc rád, že jsem toho mohl být součástí."
Sám televizi nemám, takže i TV Noe jde zcela mimo mě a nemohu posoudit, nakolik se v jejím vysílání projevuje či neprojevuje otevřenost ve vztahu k mimokřesťanským náboženstvím. Nicméně zaujímá-li ředitel tohoto média citovaný postoj, mělo by z toho logicky plynout, že ve vysílání TV Noe jsou pro témata spojená s mezináboženským dialogem dveře otevřené dokořán...
Citovaný zdroj:
Kutil, Tomáš: Zástupci TV Noe sbírali inspiraci v Thajsku.
Katolický týdeník, 3.-9. 11. 2009, roč. 20, č. 45, s. 3.
Ředitel TV Noe, salesiánský kněz Leoš Ryška, ve zmíněném článku pozoruhodným způsobem odpověděl na otázku, proč se kongres katolických televizí konal zrovna v Thajsku:
"Thajsko je mimo jiné velmi zajímavé tím, že tam funguje příkladný mezináboženský dialog. Například v místě, kde jsme byli ubytovaní, se nachází katolická škola, v níž většinu žáků tvoří buddhisté. Snaží se je tam učit i lásce k druhému náboženství a k vzájemné odlišnosti. V sále, kde konference probíhala, seděli zase v první řadě jako čestní hosté buddhističtí mniši. Jejich přítomnost vůbec nerušila, a když přišli do sálu, lidé tleskali. Překvapilo mě to, ale jsem moc rád, že jsem toho mohl být součástí."
Sám televizi nemám, takže i TV Noe jde zcela mimo mě a nemohu posoudit, nakolik se v jejím vysílání projevuje či neprojevuje otevřenost ve vztahu k mimokřesťanským náboženstvím. Nicméně zaujímá-li ředitel tohoto média citovaný postoj, mělo by z toho logicky plynout, že ve vysílání TV Noe jsou pro témata spojená s mezináboženským dialogem dveře otevřené dokořán...
Citovaný zdroj:
Kutil, Tomáš: Zástupci TV Noe sbírali inspiraci v Thajsku.
Katolický týdeník, 3.-9. 11. 2009, roč. 20, č. 45, s. 3.
Štítky:
Vít Machálek
7. 10. 2009
Lze vést dialog s odpůrci dialogu?
Vložil hippo, 7. Říjen 2009 - 10:22
Nekonečná diskuse „Semín versus Halík“, jejíž zatím poslední dějství začalo minulý týden na stránkách Lidových novin, by v nezasvěceném čtenáři mohla vzbuzovat dojem, že její protagonisté představují jakási dvě křídla českých katolíků, líšící se mj. protikladným postojem k mezináboženskému dialogu. Ve skutečnosti jsou ovšem anti-dialogičtí „lefebvristé“, jejichž názory u nás nejviditelněji tlumočí Michal Semín, jen nepočetnou okrajovou skupinu, jejíž postavení mimo rámec katolické církve bylo donedávna dáno exkomunikací biskupa Lefebvra a jeho následovníků. Dnešní odvážné snahy papeže Benedikta XVI. o dialog s těmito lidmi nicméně s novou aktuálností otevírají velmi podstatnou otázku, uvedenou v názvu tohoto příspěvku.
Štítky:
Vít Machálek
7. 9. 2009
Ramadán
Vložil hippo, 7. Září 2009 - 12:58
Když jsme se na těchto stránkách naposledy zabývali tématem ramadánu v kontextu křesťansko-muslimských vztahů, vedlo to spíš ke kontroverzím než k dorozumění. Proto jsem skoro váhal, zda toto téma otevřít i letos. Rád bych se ale přece jen podělil o pár věcí, které mě jako křesťana o letošním ramadánu oslovily...
Štítky:
Vít Machálek
20. 7. 2009
Víra by měla být něčím spojujícím
Vložil hippo, 20. Červenec 2009 - 8:30
V tomto malém zamyšlení bych chtěl psát o víře jako o něčem, co může a má lidi spojovat - bez ohledu na to, zda se hlásí k tomu či onomu náboženství anebo se označují za „nevěřící“. O víře v základním významu tohoto slova, který odkazuje k důvěře vůči druhým lidem i vůči skutečnosti, která nás všechny přesahuje.
Štítky:
Odkazy,
Vít Machálek
7. 7. 2009
Charta evropských muslimů
Vložil hippo, 7. Červenec 2009 - 8:35
Ve dnech 2.-3. července 2009 jsem se účastnil mimořádně zajímavého bloku přednášek a diskusí o náboženství a sekularismu v rámci XIX. Letní filosofické školy na Sázavě. Po návratu domů jsem ve schránce našel nejnovější číslo časopisu českých muslimů Hlas (č. 8-12/2008!). Škoda... Kdybych je měl k dispozici o pár dní dřív, určitě bych se v sázavských diskusích zmínil o dokumentu Charta evropských muslimů, který byl v tomto čísle Hlasu publikován. Tento text totiž vnímám jako projev pozoruhodně velké vstřícnosti podstatné části evropských muslimů vůči „sekulárně“ fungující západní společnosti.
Na úvod bych rád ocitoval ze sylabu přednášky doc. Pavla Hoška Sekularizace v rozhovoru teologie a sociologie, pronesené na zmíněné Letní škole. V jeho úvodní části je řeč o tom, že zatímco v tradičních společnostech jsou všechny dílčí oblasti (politika, právo, školství, věda atd.) zastřešeny náboženským rámcem a celá společnost je pod „posvátným baldachýnem“, v Evropě „došlo postupně k emancipaci těchto dílčích subystémů a k jejich úplné autonomii, bez nutného odkazu k náboženství a bez potřeby nábožensky založené legitimity (srovnej proti tomu např. islámské země).“
Na úvod bych rád ocitoval ze sylabu přednášky doc. Pavla Hoška Sekularizace v rozhovoru teologie a sociologie, pronesené na zmíněné Letní škole. V jeho úvodní části je řeč o tom, že zatímco v tradičních společnostech jsou všechny dílčí oblasti (politika, právo, školství, věda atd.) zastřešeny náboženským rámcem a celá společnost je pod „posvátným baldachýnem“, v Evropě „došlo postupně k emancipaci těchto dílčích subystémů a k jejich úplné autonomii, bez nutného odkazu k náboženství a bez potřeby nábožensky založené legitimity (srovnej proti tomu např. islámské země).“
Štítky:
Vít Machálek
20. 6. 2009
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
Vložil petr klásek, 20. Červen 2009 - 11:18
Zde odkazuji na výborný článek Tomáše Halíka, z kterého zde kopíruji pro upoutávku několik vět:
http://www.halik.cz/kazani/brusel_leden2008.php
- Jednoduše řečeno: nelze vést dialog mezi náboženstvími, jen dialog mezi lidmi, mezi pestrými skupinami věřících.
- Náboženství je silná, vitální a ambivalentní skutečnost našeho světa, zdroj energie, která může být použita k destrukci nebo ke kultivaci lidského společenství.
http://www.halik.cz/kazani/brusel_leden2008.php
Štítky:
Petr Klásek
30. 4. 2009
Nejlepší způsob boje
Vložil petr klásek, 30. Duben 2009 - 18:57
Když jsem dnes obědval v rodině našich katolických přátel, z nichž jeden pracuje v radiu Proglas, dostalo se mi sdělení o chystané zprávě o křesťansko - muslimském fotbalovém utkání v Německu, které má soudcovat židovský sudí. Doma jsem nelenil a zkusil vyhledávat tuto zprávu v němčině. Zjistil jsem že nejde o nic nového. Např. zde
http://de.qantara.de/webcom/show_article.php/_c-469/_nr-589/i.html
je popis takového utkání z roku 2006 v Dortmundu .
Nápis na tričkách hráčů, v tomto případě pastorů a imámů zní: IMPULS K DIALOGU
Se zprávami z roku 2009 jsem už tak úspěšný nebyl, snad jen zde je zmínka o zápase v Karlsruhe:
http://www.cig-karlsruhe.de/home/index.php?rubric=Links+im+interreligi%F6sen+Dialog
Jak vidět, v Německu řeší soužití s početnou muslimskou komunitou docela tvůrčím způsobem, možná iniciativa vyšla z muslimské strany, to jsem z překladu nepochopil.
I když nejsem fotbalový fanda, tohle je podle mého mínění každopádně ten nejlepší způsob boje :o) ...
http://de.qantara.de/webcom/show_article.php/_c-469/_nr-589/i.html
je popis takového utkání z roku 2006 v Dortmundu .
Nápis na tričkách hráčů, v tomto případě pastorů a imámů zní: IMPULS K DIALOGU
Se zprávami z roku 2009 jsem už tak úspěšný nebyl, snad jen zde je zmínka o zápase v Karlsruhe:
http://www.cig-karlsruhe.de/home/index.php?rubric=Links+im+interreligi%F6sen+Dialog
Jak vidět, v Německu řeší soužití s početnou muslimskou komunitou docela tvůrčím způsobem, možná iniciativa vyšla z muslimské strany, to jsem z překladu nepochopil.
I když nejsem fotbalový fanda, tohle je podle mého mínění každopádně ten nejlepší způsob boje :o) ...
Štítky:
Petr Klásek
10. 3. 2009
O západní "nadřazenosti"
Vložil petr klásek, 10. Březen 2009 - 13:03
Umberto Eco - Le Monde
Západ věnoval jedněm peníze a energii na studium zvyků druhých, ale nikdo skutečně neumožnil těm druhým studovat nás a zvyky Západu, pokud nemluvím o zámořských školách vedených bělochy, nebo pokud se nejedná o přijetí těch nejbohatších, studujících v Oxfordu či Paříži. A vida, co se stane poté: po absolvování studií na Západě se vracejí domů, aby organizovali fundamentalistická hnutí, neboť se cítí spjati se svými, kteří si nemohli stejná studia dovolit. Je to dnes již notně stará historka: již intelektuálové, kteří bojovali za nezávislost Indie, měli za sebou studium u Angličanů.
Představte si, že fundamentalističtí muslimové by byli pozváni ke studiu křesťanského fundamentalismu (aniž by se zabývali tentokrát katolíky, nýbrž často mnohem fanatičtějšími americkými protestanty, fanatičtějšími než než ajatoláh, kteří se pokoušeli vyškrtat ze školy všechny zmínky o Darwinovi). Myslím, že antropologická studie o fundamentalismu jiných nám může pomoci porozumět vlastní přirozenosti. Budou-li studovat náš koncept svaté války (mohl bych jim poradit mnoho zajímavých textů, včetně těch nejnovějších), uvidí možná mnohem kritičtějším okem myšlenku jejich svaté války.
Článek je přejatý z Britských listů a celý ho najdete na
http://www.blisty.cz/art/8947.html
Západ věnoval jedněm peníze a energii na studium zvyků druhých, ale nikdo skutečně neumožnil těm druhým studovat nás a zvyky Západu, pokud nemluvím o zámořských školách vedených bělochy, nebo pokud se nejedná o přijetí těch nejbohatších, studujících v Oxfordu či Paříži. A vida, co se stane poté: po absolvování studií na Západě se vracejí domů, aby organizovali fundamentalistická hnutí, neboť se cítí spjati se svými, kteří si nemohli stejná studia dovolit. Je to dnes již notně stará historka: již intelektuálové, kteří bojovali za nezávislost Indie, měli za sebou studium u Angličanů.
Představte si, že fundamentalističtí muslimové by byli pozváni ke studiu křesťanského fundamentalismu (aniž by se zabývali tentokrát katolíky, nýbrž často mnohem fanatičtějšími americkými protestanty, fanatičtějšími než než ajatoláh, kteří se pokoušeli vyškrtat ze školy všechny zmínky o Darwinovi). Myslím, že antropologická studie o fundamentalismu jiných nám může pomoci porozumět vlastní přirozenosti. Budou-li studovat náš koncept svaté války (mohl bych jim poradit mnoho zajímavých textů, včetně těch nejnovějších), uvidí možná mnohem kritičtějším okem myšlenku jejich svaté války.
Článek je přejatý z Britských listů a celý ho najdete na
http://www.blisty.cz/art/8947.html
Štítky:
Petr Klásek
19. 1. 2009
O muslimech na evangelické teologické fakultě a násilí na Blízkém východě
Vložil hippo, 19. Leden 2009 - 16:37
15. ledna 2009 se na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy konala beseda s představiteli českých muslimů, imámem Emirem Omičem a dr. Vladimírem Sáňkou. Oba hosté přiblížili svůj koncept mezináboženského dialogu a opakovaně vyslovili apel, aby vyznavači různých náboženství co nejtěsněji spolupracovali k dobru celé společnosti.
Štítky:
Vít Machálek
18. 1. 2009
Vztahy mezi buddhisty a křesťany
Vložil petr klásek, 18. Leden 2009 - 16:36
Petr Klásek
V České republice a v Evropě vůbec nežije tolik buddhistů aby jejich vztahy vůči ostatním byly nějak významné a stály za zprávu nebo úvahu ve většinovém mediálním prostoru. O jejich počtu v Evropě mám jen omezené zprávy. Vím že zejména ve Francii je velmi rozšířený tibetský buddhismus, zmiňuje se o tom například Frédéric Lenoir ve své knize "Mnich a lama"1. V Birminghamu GB existuje buddhistická univerzita2. Našlo by se víc příkladů toho jak se buddhismus dávno rozšířil do Evropy . Detailněji znám situaci pouze z prostředí vlastní sanghy (školy/společenství). Rozhodně je fakt že v Evropě stojí buddhistické kláštery a centra či komunity a že i v ČR lze najít rodiny praktikujících evropských buddhistů s dětmi. O přistěhovalcích ani nemluvě, především je zde vietnamská komunita. Tím se myslím buddhisté už dávno dostali do pozice vyhraněné, i když nenápadné a relativně nepočetné menšiny. Článek o otevření vietnamského buddhistického chrámu ve Vansdorfu3 se pokud vím ve virtuálním prostoru nedostal za hranice regionální zprávy. To taková stavba mešity by vzbudila větší rozruch :o).
V České republice a v Evropě vůbec nežije tolik buddhistů aby jejich vztahy vůči ostatním byly nějak významné a stály za zprávu nebo úvahu ve většinovém mediálním prostoru. O jejich počtu v Evropě mám jen omezené zprávy. Vím že zejména ve Francii je velmi rozšířený tibetský buddhismus, zmiňuje se o tom například Frédéric Lenoir ve své knize "Mnich a lama"1. V Birminghamu GB existuje buddhistická univerzita2. Našlo by se víc příkladů toho jak se buddhismus dávno rozšířil do Evropy . Detailněji znám situaci pouze z prostředí vlastní sanghy (školy/společenství). Rozhodně je fakt že v Evropě stojí buddhistické kláštery a centra či komunity a že i v ČR lze najít rodiny praktikujících evropských buddhistů s dětmi. O přistěhovalcích ani nemluvě, především je zde vietnamská komunita. Tím se myslím buddhisté už dávno dostali do pozice vyhraněné, i když nenápadné a relativně nepočetné menšiny. Článek o otevření vietnamského buddhistického chrámu ve Vansdorfu3 se pokud vím ve virtuálním prostoru nedostal za hranice regionální zprávy. To taková stavba mešity by vzbudila větší rozruch :o).
Štítky:
Literatura,
Petr Klásek
4. 1. 2009
Je sdílená náboženská identita synkretismem?
Vložil petr klásek, 4. Leden 2009 - 13:37
(Tento článek, jakož i ostatní dosud zde publikované články Ivana O. Štampacha je přejatý se svolením autora. Jeho téma je pro mne velmi důležité a zajímavé - sám se nacházím v paradoxní situaci kterou I.Štampach nazývá sdílenou náboženskou identitou. Postupně zjišťuji jednak to že v tom nejsem sám, jednak že je velmi těžké o tom mluvit. Těžké proto že mi chybí slova a taky proto že nechci aby to co snad neobratně řeknu někoho uvedlo v omyl. Text I.Štampacha napsaný s odstupem a s odborným rozhledem zde proto vyvěšuji s radostí a nadějí na odezvu čtenářů. Petr Klásek)
(Tento článek, jakož i ostatní dosud zde publikované články Ivana O. Štampacha je přejatý se svolením autora. Jeho téma je pro mne velmi důležité a zajímavé - sám se nacházím v paradoxní situaci kterou I.Štampach nazývá sdílenou náboženskou identitou. Postupně zjišťuji jednak to že v tom nejsem sám, jednak že je velmi těžké o tom mluvit. Těžké proto že mi chybí slova a taky proto že nechci aby to co snad neobratně řeknu někoho uvedlo v omyl. Text I.Štampacha napsaný s odstupem a s odborným rozhledem zde proto vyvěšuji s radostí a nadějí na odezvu čtenářů. Petr Klásek)
Štítky:
Ivan O. Štampach
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)